|
|
Využití bioindikátorů pro posouzení znečištění životního prostředí platinovými kovy
Nedvědická, Lucie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Teoretická část diplomové práce se zabývá charakteristikou jednotlivých platinových kovů, jejich toxicitou, antropogenními zdroji a výskytem platinových kovů v životním prostředí v České republice. Dále jsou uvedeny typy bioindikátorů se zaměřením hlavně na lišejníky, mechy a jehličí, jsou popsány jednotlivé bioindikační techniky a předúprava vzorků pro stanovení platinových kovů v bioindikátorech. Předmětem experimentální části je ověření účinnosti sorpce platiny a palladia metodou SPE a stanovení aktuálního znečištění platinovými kovy na vybraných lokalitách ve městě Brně. Dále bylo předmětem ověření schopnosti sorpce vybraných bioindikátorů a stanovení znečištění životního prostředí platinovými kovy bag technikou. Pro experimentální část byly použity bioindikátory mech travník Schreberův, lišejník terčovník zední, lišejník terčovka svraštělá a jehličí z borovice černé.
|
|
|
Studium vlivu nanočástic na vlastnosti vody
Šram, Matěj ; Komendová, Renata (oponent) ; Řezáčová, Veronika (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá studiem vlivu platinových nanočástic o velikosti 3 nm na vlastnosti vody v porézním systému. Jako porézní systém byl použit SiO2 s definovanou velikostí póru, který může simulovat minerální složku půdy. Teoretická část se věnuje vlastnostem volné i porézní vody a vlivu nanočástic na životní prostředí. V experimentální části jsou pomocí diferenciální skenovací kalorimetrie (DSC) zkoumány vlastnosti volné vody, vody v porézním systému a ovlivnění těchto systémů přítomností platinových nanočástic. Sledovanými procesy byly průběhy tání, tuhnutí a vypařování a odvozené veličiny jakými jsou teplota krystalizace a tání.
|
|
| |
|
|
Využití metod SPE pro stanovení ultrastopových koncentrací platinových kovů v environmentálních matricích
Ježek, Stanislav ; Zlámalová Gargošová, Helena (oponent) ; Gregor, Tomáš (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato disertační práce je zaměřena na studium sorpčních technik pro stanovení platiny a palladia na modifikovaných pevných sorbentech a iontoměničích. Finální stanovení proběhlo na atomové absorpční spektrometrii s elektrotermickou atomizací (ET-AAS). Pro studium sorpce bylo vybráno šest modifikovaných sorbentů. Byly studovány čtyři modifikované nepolární silikagely a dva sorbenty byly na bázi kopolymeru styren divinylbenzen. Dále byly studovány tři kationtoměničové pryskyřice a tři aniontoměničové. U modifikovaných sorbentů a aniontoměničových pryskyřic byla studována účinnost sorpce platiny a palladia. Dále pak vliv interferujících prvků (Fe, Cu, Zn, Pb, K, Na, Ca a Mg). Další parametr pro hodnocení účinnosti sorbentů je objem eluční směsi potřebné pro účinnou eluci platiny a palladia ze sorbentů. Na základě výsledků byl vybrán sorbent pro prekoncentraci platiny a palladia z reálných environmentálních vzorků z životního prostředí. Studium koncentrace platiny a palladia ve složkách životního prostředí je rozdělena na dvě části. První část porovnává dvě města s odlišnou velikostí a koncentrací vozidel. Jedná se o krajské město v České republice – Jihlava a o hlavní město Rakouska – Vídeň. Pro vzorkování půdních matric byly vytipovány místa v blízkosti frekventovaných dopravních uzlů. V Jihlavě se koncentrace platiny pohybovala od 16,93 do 38,72 ng.g-1 a u palladia od 2,705 do 8,452 ng.g-1. Ve Vídni byly zjištěné koncentrace vyšší. Koncentrace platiny se pohybovaly od 39,22 ng.g-1 do 159,2 ng.g-1 a u palladia od 18,45 ng.g-1 do 98,21 ng.g-1. Druhá část byla zaměřena na nejfrekventovanější dopravní uzel v České republice – dálnici D1 se zaměřením na úsek v blízkosti vodní nádrže Švihov, která slouží jako jeden z hlavních zdrojů pitné vody pro hlavní město ČR – Prahu. V tomto úseku jsou instalovány dešťové retenční nádrže – „lapoly“. V blízkosti těchto lapolů byl vždy odebrán půdní vzorek a z lapolů pak sediment v nádrži a odsazená voda na odtoku z nádrže. Tyto dešťové retenční nádrže se ukázaly jako vhodná místa pro monitoring polutantů z automobilové dopravy.
|
|
|
Stanovení platinových kovů v půdách na území města Brna
Pavlíčková, Ivana ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Diplomová práce je zaměřena na určení přítomnosti platiny ve vzorcích půdy metodou absorpční spektrometrie. Tato práce je rozdělena na dvě části, teoretická část je zaměřena na výskyt a chování platiny v životním prostředí, na základní chemické a fyzikální vlastnosti platiny, na její význam v automobilových katalyzátorech, na metodu extrakce pevnou fází a na metodu stanovení atomové absorpční spektrometrie. Druhou částí, je část praktická, ta je zaměřena na stanovení množství platiny v půdních vzorcích na území města Brna.
|
|
|
Význam platiny v životním prostředí
Brestovská, Marta ; Holubová, Zuzana (oponent) ; Sommer, Lumír (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce, se zabývá sledováním jednotlivých sloučenin platiny ve složkách životního prostředí (voda, půda, ovzduší) a metodami jejich stanovení. V práci je také zmíněno neméně podstatné stanovení platiny v tkáních a tělních tekutinách, v případech kdy je platina využívána ve formě např. cisplatiny jako cytostatikum. Stanovuje se pak samotné cytostatikum, popřípadě jeho deriváty a metabolity na bázi platinových komplexů v klinickém vzorku (moč, plasma). Z metod využívaných pro stanovení Pt vyzdvihuje práce hlavně ICP-AES, ICP-MS, ETA AAS, HPLC. Užitečné se zdají být i on-line propojení těchto metod např. ICP-MS s HPLC nebo ICP AES s HPLC. Pro stanovení platiny je možné využít i spektrofotometrické metody za použití organických i anorganických činidel. Tyto metody jsou zde zmíněny spíše okrajově pro kompletnost, z hlediska praktického využití jsou obtížně reprodukovatelné a málo citlivé. Stanovení také znesnadňuje hydrolýza platinových kovů za vzniku nerozpustných hydratovaných oxidů.
|
|
| |
|
|
Platinové kovy v odpadních a povrchových vodách
Novotný, Matěj ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá podrobnějším popisem platinových kovů, jejich výskytem v povrchových a odpadních vodách a možností jejich stanovení. V současné době jsou platinové kovy hojně využívány v automobilovém průmyslu jakožto součást katalyzátorů nebo také v medicíně a šperkařství. V důsledku uvolňování těchto kovů v čisté podobě i v podobě oxidů dochází k jejich následné akumulaci, což přímo ovlivňuje faunu i floru. To má za následky zhoršení životních podmínek i zdravotního stavu některých organismů.
|
|
| |
|
|
Studium chování nanočástic platiny ve složkách životního prostředí
Berka, Michal ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Komendová, Renata (vedoucí práce)
Platinové nanočástice představují riziko pro složky životního prostředí. Cílem této diplomové práce je provedení výzkumu vlivu platinových nanočástic v širokém spektru koncentrací, na vlastnosti půdy při různých vlhkostech. Konkrétně se jedná o ovlivnění stability vodních molekulových můstků, obsahu alifatických krystalitů, zadržovací kapacity vody v půdě a síly vazby vody. Dále bylo také měřeno množství nanočástic sorbovaných na půdu. Tyto ukazatelé nám dají bližší informace o vlivu platinových nanočástic na evapotranspiraci a zhoršení funkce půdy. Pro tyto výzkumy byly využívány metody termické analýzy (diferenční kompenzační kalorimetrie), a metody optické (atomová absorpční spektrometrie). Teoretická část práce je věnována komplexnímu seznámení s platinou a jejími nanočásticemi, a také vodním molekulovým můstkům. Bylo zjištěno, že 200 nm platinové nanočástice ovlivňují pevnost vodních molekulových můstků, nemají vliv na obsah alifatických krystalitů, mají minimální vliv na zadržování vody v půdě, a že síla vodní vazby vlivem platinových nanočástic při vysoké relativní vlhkosti klesá. U 200 nm platinových nanočástic dochází v celém rozsahu koncentrací k úplnému naadsorbování na půdu. U 3 nm nanočástic se půda při větších koncentracích přesytí a větší množství neadsorbuje. Z výsledků vyplývá, že čím je větší velikost platinových nanočástic, tím klesá jejich negativní vliv na evapotranspiraci i samotnou funkci půdy.
|
host ::
RSS.